Podsedáky poprvé

Praktická rychlovka.
Jedno zářijové odpoledne jsem marně snad 100krát opakovala: "Neseď na tý zemi, už je to studený!"
Vzpomněla jsem si, že se v garáži povaluje kousek molitanu. Na půdě jsem našla zbytek omyvatelného ubrusu, kdysi jsem ho měla na kolejích na nějaké krabici. Během chvilky byl podsedák hotov.

Myslíte, že byl můj problém vyřešen? Uvidíme, zatím stále opakuji: "Neseď na tý zemi nebo si dej pod zadek ten podsedák." :)

Něco málo fotek z výroby.

Myslela jsem, že stroj při šití nebude moc kamarádit s hladkou umělotinou (ubrusovinou), proto jsem začala prošívat přes netkanou textilii. Nakonec jsem zjistila, že je to zbytečné. Šlo to prošít krásně i bez ní. Umělotina neklouzala a šev byl krásný jako na plátýnku.



Odštití spodních rohů, aby molitan lépe seděl, na druhé straně jsem pak už neřešila.  Fotka nic moc, ale fotit bílou lesklou látku při špatném osvětlení to chce opravdu asi už profíka.

Obrácení, vložení molitanu.

Prošítí z venkovní strany co nejblíže molitanu. Musím se přiznat, že jsem se s tímto švem moc netrápila, takže sice není asi moc reprezentativní, ale funkční rozhodně je.