Né že bych ujížděla na norských vzorech a klasických střizích. Co mě však chytlo byly barvy.
Norskou společnost Oleana jsem poprvé zaznamenala letos v únoru, kdy se prezentovala u nás na veleltrhu Styl a Kabo. Tenkrát jsem viděla její svetříky na věšácích, první reakce byla: "Krásné barvy, střihově na staré báby." Pak jsem na ně občas narazila na nějakém blogu a to už mi nedalo. Musela jsem kouknout na jejich stránky. Líbí se mi jejich stylizace na modelkách. Někdy trochu "ala Romale" někdy trochu "miss Moskva". Celkově efektní.
Teď když přemýšlím o barvách vzpomenu si na ně.
Zaujala mě i jejich firemní filozofie. Video o firmě.
Norskou společnost Oleana jsem poprvé zaznamenala letos v únoru, kdy se prezentovala u nás na veleltrhu Styl a Kabo. Tenkrát jsem viděla její svetříky na věšácích, první reakce byla: "Krásné barvy, střihově na staré báby." Pak jsem na ně občas narazila na nějakém blogu a to už mi nedalo. Musela jsem kouknout na jejich stránky. Líbí se mi jejich stylizace na modelkách. Někdy trochu "ala Romale" někdy trochu "miss Moskva". Celkově efektní.
Teď když přemýšlím o barvách vzpomenu si na ně.
Zaujala mě i jejich firemní filozofie. Video o firmě.
Dvorní návrhářkou Oleana je Solveig Hisdal, autorka knihy Poetry in Stitches. Najdete ji také na Ravelry TADY.
Oleana v ČR a lokalizované stránky TADY.
2 komentáře:
To se mně líbí. Má to takový folklórní šmrnc. Poslední dobou uvažuju často o aplikaci folklórních prvků, hlavně výšivek do "moderního" šatníku.
(v tomhle mně zaujala jedna estonka, co je na ravelry pod nickem Ilukuduja)
S fair isle je ale jeden problém, neměla odvahu ho vyzkoušet :). (kromě neumělých pokusů na panenkách někdy 25 let zpět :))
Ilukuduju znám, sleduji, mám ji spojenou hlavně s estonským lace, krásný šátky a čepice a pěkný fotky.
Jj, ty folkrórní prvky mě tady lákají poslední dobou čím dál víc, ale vyplétat je, hm, to by mě asi nebavilo. Já jsem ráda, že teď uhlídám jedno klubíčo :)
Okomentovat