Ano, dneska jsem měla slabou chvilku. Skoro se mi chtělo brečet. Vlastně jsem brečela. Dostala jsem od 1,5 roční dcery dřevěnou hračkou přes pusu. A bylo to. Pusa mě brněla, slzy tekly a Val hladila, foukala a dávala pusinky, což mi ještě přidalo. Ten její neúmyslný políček uvolnil všechny drobné nešvary, které se mi v posledních měsících staly. Žádné velké tragédie ale prostě pořád něco, při bouřce odešel počítač, prasklé sklo u brýlí. S nástupem Šimči do školky věčně nachlazené děti, které předtím vůbec nemarodily. Vybílený účet. Myš v autě a další v garáži, rozkousané věci. Plány, které ne a ne zrealizovat atd. atd. A k tomu šílená únava z nevyspání a nachlazení.
Hm chápu, že vše co se děje má nějaký smysl a má nás něčemu naučit. Takže jen vydržet, nedramatizovat to, být pozitivní a počkat si až to moudro, které zatím nechápu pochopím. Hmmmm. Že to ale někdy trvá a taky pořádně bolí :).
A tak mě napadlo:
Co může být největší tragédií v životě?
Ztráta víry. Víry v život, v sebe, ve smysl světa, v lásku...
Co vám udělalo v poslední době největší radost?
Mně paradoxně vlastnoruční umytí oken.
Jak jste na tom s dokonalostí?
Kdysi jsem se o ni pokoušela. Čím méně se o ni snažím tím je výsledek lepší. Poprvé jsem si to uvědomila u malování tohoto obrazu na jaře 2000. Ten pocit a okamžik si pamatuji dodnes.
Psáno: 9.11. po obědě
Foceno: teď 12.11. ráno
Tak mě teď tak napadá, že je mi u malování vždycky dobře. Při něm se dostávám jakoby do jiného světa, jako by při něm odcházel všechen balast, který na sebe během dní nabalím a který se tváří jako skutečný, přitom skutečný není, jako bych při něm nahlížela kamsi mezi čas a prostor. U něj si vždycky srovnám myšlenky, odbourám stresy a dostanu se do pohody. Možná je načase se k němu vrátit.
4 komentáře:
krasny obraz!
http://cookieswardrobe.blogspot.com/
Ano ano, některé věci se dějí proto aby sis z toho něco vzala/něco změnila. (a neboj, pokud to neuděláš hned, tak Tě to doběhne později. letos jsem si to vyzkoušela :). Pár věcí jsem si z toho vzala. Mimo jiné to, že na svoje otázky znám odpovědi sama. Jen některé nechci slyšet :)))) Přijde mně že Ti v rodince chybí prostor pro sebe, což asi víš. Tak maluj. Maluješ hezky.
Jinak, mně dnes udělalo radost to že jsem si šla zaběhat na slunko... taková blbost.
Obraz je nádherný - s tou dokonalostí je to přesně tak, taky mám dojem, že čím víc nechám působit přirozenost, tím je to lepší...
Chvíle, kdy na člověka všechno padne a musí to vybrečet taky znám, bývají osvobozující. A někdy bolí.
Když byla naše Terezka malá, narazila svou hlavičkou do mého nosu a zlomila mi ho, i to se stává... Chudinka, byla víc vyděšená než já.
A na umytí oken se taky těším, dávám si to za úkol už čtrnáct dní :).
Přeju krásný večer. M
Díky moc za komentáře, udělaly mi radost :-)
Mariane, ty máš dar nazývat věci pravým jménem ano nechat působit přirozenost...
Okomentovat